New | vieW a knihy Carlose Castanedy



V knihách Carlose Castanedy je energetické pole člověka popisováno a "zřeno" jako světelné vejce. Toto vejce je s okolním světem spojené v jednom místě nazvaném bod spojení. Tento světelný bod se nachází někde na povrchu světelného vejce, případně pod jeho povrchem.

Veškeré energie tohoto světa se zároveň náchází uvnitř světelného vejce každého člověka. Mikrokosmos zrcadlí makrokosmos a naopak. Bod spojení propojuje energie mikrokosmu s energiemi makrokosmu. Poloha bodu spojení určuje, které energie mikrokosmu vnímáme a využíváme, jsou aktivní. Vybrané energie si najdou svůj protějšek v makrokosmu. Poloha bodu spojení se dá zjednodušeně nazvat úhlem pohledu na svět, případně způsobem vnímání světa. Můžeme si jej představit jako otvor, kterým se díváme na svět, pokud se otvor posune, vidíme jiný výřez makrokosmu. Poloha bodu spojení neovlivňuje pouze vizuální vjem světa, ale i způsob jakým ho prožíváme.

Malé děti mají polohu bodu velmi nestabilní, jsou schopny měnit nálady a pohled na svět mrknutím oka. Postupem času polohu bodu spojení (úhlu pohledu na svět) ustalují a fixují. Postupně se stávají "někým" s vlastním názorem, fixujícím polohu bodu spojení, ustalují svůj pohled na svět, svůj názor. Rozvíjí vlastní "personu", osobnost, ego.

Poloha bodu spojení, úhel pohledu, se fixuje na základě našich rozhodnutí, která provedeme zejména v dětství při řešení životních situací. Případně rozhodnutí, která jsme udělali na základě převzatých zkušeností, z doslechu. Dále jsou tato zásadní a pevná rozhodnutí podvědomě využívána v každodenním životě. Avšak jen málokdy jsou tato rozhodnutí revidována. Jelikož tvoří základní stavební kameny naší persony či osobnosti, vyvolává v nás (naší personě) jejich revize více či méně pocity ohrožení. Je až překvapující, nakolik žijeme dospělé životy na základě našich dětských rozhodnutí. Ve výsledku můžeme zjistit, že si na dospělé jen hrajeme na základě dětských, nerevidovaných představ o skutečné dospělosti.

Vše na světě je v pořádku, to co není, je jen traumatizující rozpor mezi naší představou a realitou. To, co nám přináší trauma je fixace naší představy. Tato fixace je naše pevné rozhodnutí, fixace bodu spojení. Jak jsem již zmínil, často na základě dětského pohledu na svět, dětské, případně převzaté definice.

Terapie New | vieW, zkoumá polohu bodu spojení, úhel pohledu. Pomocí vhodných terapeutických technik hledá důvod vedoucí k rozhodnutí pro jeho fixaci. Změnou dříve učiněných rozhodnutí se bod uvolní a posune. Posun bodu spojení přináší nové vnímání světa z jiného úhlu pohledu. Uvolnění bodu spojení a získáním nového pohledu na svět umožní žít život na základě nových dospělých svobodně vytvořených rozhodnutí.

To co vnímáme jako realitu je jen odraz reality v hladině naší mysli.  Naše představy a očekávání tvarují zrcadlo naší mysli. Když se mysl utiší, můžeme vidět jasný a nezkreslený obraz.

New | vieW dokáže změnit programy musím a nesmím na svobodné rozhodnutí chci a nechci. Jen a jen dobrovolným posunem bodu spojení.


Mapa našeho světa



Je mapa cest, rozcestí, po kterých se pohybujeme naším životem.
Vyšlapané cesty, kterými chodíme od dětství, které jsme si dobrovolně vybrali sami. Pod tlakem vnějších podmínek, na radu někoho jiného, případně nám volba připadala, jako opravdu dobrý nebo mazaný nápad.

Naše volba bylo vždy pozitivní rozhodnutí, udělat to nejlepší, provázená někdy i nadšením. Neslyšel jsem o nikom, kdo by dělal záměrně špatná rozhodnutí.

Na vnější podněty reagujeme opakovaně velmi podobným způsobem tak, jak jsme zvyklí. V podstatě stále chodíme stejnými vyšlapanými cestami. Přestože se podmínky již dávno změnily. Jak vnější, tak vnitřní. Už nejsme děti a máme jiné možnosti a jiné prostředky.

Je těžké začít reagovat jiným způsobem, začít chodit jinými cestami. Cestami, které jsou pohodlnější, kratší, delší apod.. Mít na vybranou, kterou cestou se vydáme, v závislosti na našich aktuálních potřebách, prioritách. Možná taky, nemusíme udělat vůbec nic a vydat se cestou přijetí a dělání ničeho.


Dělá mi radost dělat radost druhým...

Mám radost, když můžu druhým udělat radost.
Můžu jim pomoct, můžu jim dát dárek nebo udělat něco, co je učiní šťastnými.


Krásná věc. Co se stane, když cíl našeho snažení nemá radost, nebo to vše dokonce odmítá, případně ho to naštve? Jak ho dovést k tomu, aby měl radost? Zadáním a podmínkou naší radosti je, že druhá osoba bude mít radost. Jak zareagujeme, když naše snažení nepřijme s radostí, nebo dokonce s nelibostí? To je individuální. Podobně budeme reagovat např. na zmařenou investici, ať už finanční nebo citovou.

Tuto situaci je možné popsat jako obchod.
Moje investice = cokoliv, co osobu učiní šťastnou.
Můj profit = mám radost ze zdařené investice, osoba je šťastná, navíc jsem třeba získal její vděčnost. 

Když ale moje investice není přijata podle mých představ, odezva není podle mých očekávání, obchod se nezdařil. Najednou jsem například smutný z toho, že ten, kdo měl mít radost, ji nemá, můj pocit štěstí jsem se rozhodl vložit do rukou toho, kdo nemá radost a podle mého očekávání ji přece měl mít. Nemůžu být spokojený, protože moje spokojenost je podmíněna radostí toho druhého, kterou jsem se snažil vyvolat, do které jsem investoval, ale nepovedlo se to. 

Dostavuje se příslušná reakce podle tzv. "orgánové inteligence". Orgánovou inteligencí nazývám stavy, kdy řešení situace nenacházíme v oblasti hlavy, takže volně přechází do nižších úrovní orgánů, které reagují automaticky příslušnou emocí.
Ledviny - strach, že nejsem pro osobu dost dobrý, že přijdu o svojí investici...
Srdce - smutek, pocit nedocenění, nedostatečnosti, nepřijetí...
Slinivka - lítost, že osoba nemá radost, v důsledku lítost ze zmařené investice...
Játra - vztek, že se záměr nepovedl. Většinou ho vidíme jako vztek na vnější svět, který nám neposkytl vhodné podmínky pro náš obchod. V podstatě se zlobíme sami na sebe.

Psychická nerovnováha se fyzicky projevuje na zmíněných orgánech, které pak následně potřebují uvést do rovnováhy, kompenzovat vzniklý stav. Může to být pláč, křik a další kompenzace jako je jídlo apod..

Můžu se na vše podívat pohledem rovnováhy a stability.
Rozhodl jsem se vybočit ze svého středu a očekávám reakci, která je adekvátní mému výpadu. Pokud je odezva druhé strany neadekvátní, nedostatečná, dostávám se do nestabilního stavu. Padám, nemám se o co opřít. Sedl jsem si na houpačku s někým, kdo tam nechce sedět, nebo se nechce houpat, nebo se nehoupe tak, jak bych chtěl já.
Vzniká nerovnováha, dostávám se do nestabilního stavu. Moje představy se neshodují s realitou.
Potřebujeme se dát do rovnováhy, "ustabilizovat" tuto situaci stejně jako orgány ve výše zmíněné "orgánové inteligenci".

Co s tím...

  • Dělejte radost sami sobě, čiňte se šťastnými přímo. Staňte se tvůrci a strůjci svého štěstí...
  • Když investujete, nepřekračujte hranici vlastní stability...
  • Zavolejte a vyzkoušejte individuálně New | vieW...

Stopařství



Jaká je moje mapa světa, kudy chodím? To můžete zjistit, když se stanete stopařem. Začnete stopovat sebe sama a zmapujete své cesty, po kterých jste zvyklí chodit.
Na každém rozcestí poznáte a pochopíte rozhodnutí, která vás vedla k prvotní volbě směru a cesty, kterou nyní automaticky chodíte.
Zdá se, že nemáte na vybranou, pokud si však rozcestí a důvod volby uvědomíte, můžete ho změnit. Často se vám uleví. Rozhodně to vede k uvědomění a další volbě, kudy chcete jít k dosažení původního cíle…
Taky se můžete zamyslet, jestli zvolený cíl je to, čeho chcete dosáhnout. Často to ani není váš cíl, kterého se snažíte dosáhnout. Jen jste slyšeli, že to je ten pravý…




Lukáš Putta

+420 773 562 986

info(zav)stabilita.eu

(c) STABILITA.EU, 2021